Byl krásný pozdní večer prej byl rok 2002... ale co to povídám, s klukama jsme se sešli v šest hospodě a co prej budeme dělat ? Víkend v plném proudu a já nějak lačen po té kultuře. Přišel Pavel, moudrá hlava, dobrá ne moc moudrá, ale jediný kdo ještě nepožil. Nadhodil téma, že v jedné vesnici poblíž je zábava. Tak jsme se toho mlsně chytli, každému se v hlavě zjevilo jeho lákadlo... Márovi a Pájovi i mě babýýýý zbytku chlast. Tak jo. O půl deváte sraz u hospi.
O půl deváte nás stálo celkem šest, tedy po zaklonění hlavy jen pět, Děda nevypadal, že by vydržel neházet tyčku ani k první zatáčce. Nás pět statečných jsme přijeli na zábavu. Zaplatili tenkrát ještě příjemných 40 Kč za vlez. A hned k pivu aby jsme se dostali na vlnu ostatních. Popili jich pár a vyrazili na plac kde jsme potkali pár dalších sousedů a udělali kolo.
Nevím čím to, ale vždy po pár piveček mě chytne nějaká nostalgie. Všude okolo takové švarné baby, proč to nezkusit, muzika se zpomalila, alkohol v krvi stoupl a samozřejmě přímo s odvahou :-). Opřel jsem se o zábradli, to bylo jediné co mi nedělalo problémi. A větřil. V dálce jsem uviděl opuštěnou krásku. Dobrá možná si řeknete, žepo sedmi pivech a pár panácích je každá krásná, ale tahle byla vážně kus. Bílé tričko z kterého vykukovala bílá krajka plných vnadů, kouzelné oči i když na ně jsem vlastně vůbec neviděl... nevadí ale byla pěkná taková normální.
Přišel jsem nenápadně za ní a požádal jsem ji o tanec. Chvíle napětí nejspíše přemýšlela kam prchnout, ale má vůně 3. tisíciletí jí nejspíš okouzlila, protože mě nakonec čapla a začli jsme spirálovitě kroužit. Nadhodil jsem mé již vypilované fráze na balení dívek - musím na to udělat někdy příručky pro méně zdatné. Vyšlo najevo, že je Lenka, podobný věk, škola, hm, to mohu, prej s kamarádkami nevadí. Tak když jsme dotančili, asi jsem na ní zapůsobil protože šla se mnou si sednout. Po chvíi plkání jsem ji pozval na slaďáčka ( jelcina ) a pokračovali v plkání. Když už jsem to chtěl vzdávat, protože za celou dobu jsme si nedali ani políbení mi navrhla jeslti bych se nechtěl jít projít.
Tož šli jsme, moc tu vesnici jsem neznal ale u jedné zdi se mi moc chtělo odskočit, vykonal jsem potřebu a asi jak byla omámena mím hydrantem se ke mě přitiskla a věřte mi ( toto je možná poslední historicky doložený romantický kousek té doby ) mě políbila, ne jednou víckrát , byla to neuvěřitelná líbací smršť, ani její kozenky jsem nenechal na pokoji, pod tím vším byly ještě hezčí než jsem myslel. No a dál pánové a dámy jsem džentlmen. Když jsme se vraceli zjistili jsme, že to vše probíhalo u kostelíka, uf doufám že ho nebudou muset nechat vysvětit :-(.
Chcete vědět jak to skončilo ? Tenkrát jsem si na ní vzal číslo ona i na mě. Když jsme se po týdnech sešli ... chtěl jsem ji okouzlit. Jel jsem na kole ve svém slušivé tílku a kraťasích, ale asi to nebyl nejlepší nápad. Vlastně poslední. Protože pak se mi už neozvala a já skončil opět sám. Co mě mohlo tak odsoudit k přohře ? Mé mužné svaly zborcené nezvyklou jízdou nebo svaly narvané do těsného trička ? Ale co není všem dnům konec ! Baby bojte se !!!

Již po druhé bohužel






Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.